ÚVOD - LETNÍ DĚTSKÉ TÁBORY - ON.LINE PORADNA - PERMISIVNÍ VÝCHOVA
Permisivní výchova: Historie, principy, výhody a nevýhody
Permisivní výchova je moderní přístup k výchově, který zdůrazňuje volnost, respekt k individualitě dítěte a minimální zasahování do jeho rozhodovacího procesu. Tento styl výchovy se často ocitá v kontrastu s autoritářským nebo autoritativním přístupem. Jeho zastánci věří, že svoboda a podpora větší autonomie vedou k rozvoji kreativity, sebevědomí a nezávislosti. Kritici ovšem upozorňují na rizika nedostatečného vedení, které mohou vést k nezvládnutému chování a nedostatku disciplíny.
Historické zasazení
Kořeny permisivní výchovy sahají do poloviny 20. století, kdy se začaly zpochybňovat tradiční autoritářské metody výchovy. Tento přístup úzce souvisí s myšlenkami humanistické psychologie, které propagovali Carl Rogers a Abraham Maslow. Zdůrazňovali důležitost sebepoznání, svobody a osobního rozvoje.
Permisivní výchova získala na popularitě v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století, kdy společnost procházela kulturními změnami. Období hnutí za lidská práva a individualitu vytvořilo prostor pro volnější přístupy k výchově. Tento styl výchovy se postupně rozšířil po celém světě, ale s různými regionálními obměnami a kritikou.
Základní popis a charakteristika
Permisivní výchova je charakterizována těmito znaky:
- Minimální pravidla a omezení: Rodiče nastavují jen několik pravidel, nebo pravidla nejsou vůbec definována.
- Důležitost emocí: Rodiče podporují vyjadřování emocí a snahu pochopit dítě namísto jeho kontrolování.
- Respekt k individualitě: Děti jsou vedeny k tomu, aby si samy vybíraly, co chtějí dělat, což zahrnuje i rozhodování o volnočasových aktivitách, jídle a času spánku.
- Podpora autonomie: Rodiče se často vyhýbají trestům a napomenutím, aby nenarušili sebevědomí dítěte.
Permisivní rodiče obvykle usilují o to, aby byli dětem spíše přáteli než autoritami. Tento přístup se snaží vyhnout konfliktům a vytvářít harmonické prostředí, kde se děti cítí volně a milovaně.
Znaky permisivní výchovy
- Volnost a flexibilita: Děti si samy volí své aktivity a rodiče jejich volby podporují.
- Absence přísné disciplíny: Tresty a pravidla jsou minimální nebo zcela chybí.
- Empatický přístup: Rodiče se snaží děti pochopit, nikoli je ovládat.
- Důležitost emocí: Emoce dětí jsou plně respektovány a podporovány.
- Podpora kreativity: Volnost dává dětem prostor pro osobní rozvoj a objevování své individuality.
Výhody permisivní výchovy
- Rozvoj kreativity: Děti mají dostatek prostoru k objevování svých schopností a zájmů.
- Vyšší sebevědomí: Svoboda rozhodování posiluje sebevědomí a pocit nezávislosti.
- Blízký vztah s rodiči: Rodiče a děti mohou mít velmi blízký a přátelský vztah, který je založený na vzájemném respektu.
- Podpora individuality: Děti jsou vedeny k tomu, aby si cenily své jedinečnosti a byly samy sebou.
Nevýhody permisivní výchovy
- Nedostatek disciplíny: Absence pravidel může vést k problémům s dodržováním hranic, a to nejen doma, ale i ve společnosti.
- Riziko nezodpovědnosti: Děti nemusejí pochopit důležitost odpovědnosti a povinností.
- Slabá odolnost vůdi stresu: Bez čelního setkání s hranicemi mohou děti mít problémy s adaptací na složitější situace.
- Nerovnováha ve vztazích: Děti nemusí respektovat autority, což může způsobit potíže ve škole, v zaměstnání nebo v jiných strukturách společnosti.
Permisivní výchova v dnešním kontextu
Dnes je permisivní výchova populární zejména mezi rodiči, kteří chtějí své děti chránit před stresem a negativními zkušenostmi. Tento styl však čelí kritice za to, že může přispívat k výchově generace, která není dostatečně připravená na reálný svět, kde jsou hranice a pravidla nevyhnutelnou součástí života.
Na druhé straně se stále hledá vyvážený přístup, který by kombinoval respekt k individualitě s potřebou poskytnout dětem strukturu a vedení. Permisivní výchova může být významnou inspirací, pokud je doplněna o prvky, které zajistí zdravý vývoj dětí v pevnějších rámcích.
Dítě vyrůstající v prostředí s permisivní výchovou má specifické rysy a dovednosti, které se odrážejí v jeho chování, přístupu k druhým lidem i schopnosti zvládat výzvy. Tento styl výchovy je charakteristický nízkými nároky na disciplínu a vysokou mírou tolerance k chování dítěte, což ovlivňuje jeho osobnost a adaptaci v různých prostředích. Následuje rozbor jeho silných a slabých stránek:
Jak se pozná dítě z persmisivního prostředí
Silné stránky dítěte z permisivní výchovy
- Kreativita a spontánnost: Díky větší svobodě, kterou mělo, často rozvíjí silnou představivost a kreativní přístup k řešení problémů. Nebojí se inovovat nebo vybočit z konvencí.
- Sebevyjádření: Umí dobře vyjadřovat své pocity, názory a potřeby, protože vyrůstalo v prostředí, kde nebylo umlčováno ani omezováno.
- Přátelský přístup: Má sklony být otevřené, přívětivé a snadno navazovat kontakty, což může být výhodou v mezilidských vztazích.
- Empatie: V prostředí bez přísných pravidel se často učí chápat druhé a jejich pocity. Umí být empatické a chápající.
Slabé stránky dítěte z permisivní výchovy
- Nedostatek disciplíny: Chybí mu struktura a návyky, které by mu umožnily plnit povinnosti systematicky. To se může projevovat neschopností dotahovat věci do konce.
- Problémy s autoritami: Zvyklo si na volnost a může mít potíže přijímat pravidla, autority nebo požadavky ve škole, v práci či v kolektivu.
- Nízká odolnost vůči frustraci: V permisivní výchově často nezažilo omezení nebo tlak na splnění povinností, což může vést k tomu, že obtížně zvládá stres, neúspěch či kritiku.
- Nedostatek odpovědnosti: Může mít tendenci přenášet odpovědnost na druhé, protože se nenaučilo brát důsledky svého chování vážně.
Adaptace v současném prostředí
- Škola: Dítě může mít problémy přizpůsobit se strukturám a povinnostem školního režimu. Pokud učitelé vyžadují důslednost a plnění úkolů, může to vnímat jako tlak nebo nespravedlnost.
- Práce: Ve strukturovaných pracovních prostředích (např. s pevnými pravidly) může mít potíže. Lépe se uplatní v kreativních nebo flexibilních pozicích, kde se cení nové nápady a méně se vyžaduje disciplína.
- Společnost: Často inklinuje k lidem, kteří mají podobně svobodný přístup, což může být výhodou v neformálních kolektivech, ale obtížněji se adaptuje v prostředích s vysokými požadavky na výkon a pravidla.
Vztahy s vrstevníky
- Klady: Dítě bývá oblíbené díky své otevřenosti, upřímnosti a přátelskosti. Je snadno přístupné a obvykle nemá problémy navázat nové vztahy.
- Zápory: Může narazit, pokud se ocitne v kolektivu, kde jsou vyžadována pravidla, nebo pokud je okolím vnímáno jako nezodpovědné či nespolehlivé.
Uplatnění v kolektivu a pracovních týmech
- Týmová práce:
- Díky empatii a komunikativním dovednostem může být dobrým členem týmu, pokud je kolektiv přátelský a otevřený.
- Naopak může mít potíže, pokud tým vyžaduje vysokou výkonnost, přesnost nebo dodržování pravidel.
- Vůdčí role:
- Pokud dostane svobodu, může být kreativním lídrem. Může se však obávat převzetí odpovědnosti, protože nebylo zvyklé čelit důsledkům svých rozhodnutí.
- Přizpůsobení:
- Snadno se přizpůsobí neformálním kolektivům, ale obtížněji zvládá prostředí, kde je třeba akceptovat hierarchii a plnit očekávání nadřízených.
Dítě z permisivní výchovy má mnoho kvalit, zejména v oblasti kreativity, empatie a komunikace. Na druhé straně může mít problémy se strukturou, odpovědností a disciplínou, což ho může znevýhodnit v prostředích s vysokými požadavky. Pro jeho harmonický vývoj a lepší uplatnění v současné společnosti je klíčové doplnit jeho volnost o podporu v budování odpovědnosti a odolnosti vůči stresu.
Vysvětlení pojmu:
Pojem permisivní pochází z latinského slova permissio, což znamená "dovolení" nebo "povolení". V obecném smyslu označuje přístup nebo postoj, který je tolerantní a umožňuje širokou míru svobody, bez přísného omezování nebo kontroly. V různých kontextech se může tento termín používat následujícím způsobem:
- V psychologii a výchově: Permisivní přístup k výchově znamená, že rodiče nebo vychovatelé jsou velmi shovívaví, umožňují dětem větší svobodu v rozhodování a nekladou na ně přísná pravidla nebo normy. Tento styl výchovy může vést k tomu, že děti mají pocit, že mohou dělat, co chtějí, což někdy může mít negativní důsledky, pokud není vyváženo s odpovědností.
- V politice a právu: Permisivní zákony nebo přístupy znamenají, že jsou stanovena pouze minimální pravidla nebo omezení, a jednotlivci mají větší svobodu v jejich jednání, pokud neporušují základní zásady nebo neškodí ostatním.
Permisivní přístup může být někdy kritizován, protože může vést k nedostatku disciplíny, odpovědnosti a respekty vůči pravidlům.